Historie farnosti
Řeckokatolická farnost v Ústí nad Labem byla oficiálně založena 15. března 1998. Ale řeckokatolíci byli na jejím území již dávno předtím. První začali přicházet hned po likvidaci církve v 50. letech 20. století a to především řeckokatoličtí kněží ze Slovenska se svými rodinami (více v knize našeho kronikáře Alexandra Fitze “Naděje a zklamání” nebo v knize jeho otce, řeckokatolického kněze Michala Fitze “Trpké roky”). Byli sem vyhnáni na nucené práce, protože nechtěli podepsat svůj přestup na pravoslaví. Byli to hrdinové víry, kteří nezůstali nečinní, ale potichu a účinně apoštolovali mezi lidem. Mnoho z nich se vrátilo po roce 1968 zpět na Slovensko, kdy přestala být naše církev oficiálně zakázaná. Po roce 1989 se začali věřící scházet na bohoslužbách v Chrámě sv. Josefa v městské části Předlice, kde měli své bohoslužby do roku 2013. Od 6. října 2013 byly pravidelné svaté liturgie v arciděkanském kostele na Kostelním náměstí v centru města v neděli v 12.00 hodin. Pak byly od 13. září 2015 svaté liturgie v Chrámě sv. apoštolů Šimona a Judy v městské části Ústí nad Labem – Mojžíř. Nyní od 24. září 2017 jsou sv. liturgie v Chrámě sv. Vojtěcha přímo v centru města Ústí nad Labem.
Z farní kroniky – vyprávění farního kronikáře Alexandra Fitze
Po roce 1989 jsem jel vlakem do Teplic poslechnout si přednášku o léčivých bylinách. Ve vlaku jsem zaslechl, jak se několik babiček baví o řeckokatolické církvi. Se zvědavostí a zájmem jsem se snažil k nim přiblížit, abych nejenom zaslechl něco víc, ale abych se jich i zeptal, kam mají namířeno. Jedna z nich mi řekla, že jdou na řeckokatolickou liturgii do Teplic. Tímhle skončil můj zájem o léčivé byliny a přednost jsem dal návštěvě řeckokatolické liturgie s babičkami. Ta se měla začít v Kostele sv. Jana Křtitele na Zámeckém náměstí v Teplicích v 16.00 hodin. Na sv. liturgii nás bylo 10 až 15 lidí. Sloužil ji kněz, otec Kornel Baláž, kterého jsem já hned nepoznal, zato poznal on mně podle mého příjmení i podoby. Někdy jsme si jako děti společně hráli. Setkali jsme se na faře u kostela, kde nám pohoštění umožnili salesiáni. Tam jsem se dozvěděl přímo od otce Kornela, že pravidelně každou neděli jezdí střídavě na sv. liturgie jednou za měsíc do Teplic, Ústí nad Labem, Děčína a Liberce. Otec Kornel takhle jezdil na sv. liturgie z Prahy, kde působil jako kaplan v Řeckokatolické farnosti sv. Klimenta na Karlově ulici. Můžeme říct, že takhle po revoluci vznikala snaha probudit činnost Řeckokatolické církve na severu Čech. První bohoslužba v Ústí nad Labem se konala v arciděkanském Kostele Nanebevzetí Panny Marie v centru. Za několik měsíců za pomoci římskokatolického arciděkana Dr. Antonína Sporera nám byl propůjčen Kostel sv. Josefa v městské části Předlice na 99 let za symbolickou 1 korunu. Spolu s kostelem jsme dostali i přilehlou faru. Tahle pastorační starostlivost trvala přibližně až do oficiálního zřízení naši Řeckokatolické farnosti v Ústí nad Labem. K tomu došlo 15. března 1998. Nová farnost zahrnovala území okresů Děčín, Litoměřice, Teplice a Ústí nad Labem. Bohužel farní budova v Předlicích byla asi 5x vykradena, bylo odcizeno mnoho cenných věcí včetně vzácných obrazů a sošek.
Historie této fary je pro nás řeckokatolíky víc než zajímavá. Na faře totiž v padesátých letech bydleli naši řeckokatoličtí duchovní se svými rodinami, kteří byli posláni do vyhnanství, protože nesouhlasili s nuceným přestupem do Pravoslavné církve. Byli to např. duchovní Čarný a Havrila. Několik dalších naších kněží se svými rodinami bydlelo na území naší dnešní farnosti.
Jména kněží, vysídlených ze Slovenska v 50. letech 20. století, kteří působili na území naši farnosti:
Ján Tkáč, Trnovany, okr. Litoměřice
Mikuláš Hrico, Litoměřice – Cihelna
Jozef Danda, Brňany, okr. Litomeřice, později Předlice naproti faře
Ján Čarný, Ústí nad Labem-Předlice, fara
Jozef Kňažko, Ústí nad Labem – Krásné Březno
Marián Potaš, Teplice –Trnovany
Gabriel Kopčany, Duchcov
Aurel Mihalič, Litoměřice – Koželužna
Eliáš Baláž, Bílina
Mikuláš Čisárik, Dubí, okr. Teplice
Emil Zorvan, Bílina
Viktor Demjanovič, Děčín
Ján Čisárik, Teplice
Ján Fircak, Ústí nad Labem – Krásné Březno
Michal Fitz, Hrdly, okr. Litoměřice
Štefan Havrila, Ústí nad Labem-Předlice, fara
Pavol Kanučak, Bílina
ThDr. Štefan Ujhelyi, Duchcov
Ján Zuber, Teplice
Juraj Bujak, Děčín
Jozef Šeregy, Ustí nad Labem – Krásné Březno
Eugen Dohovič, Děčín
Původ věřících naši farnosti
V padesátých letech přicházelo do ústeckého regionu taky hodně věřících z východního Slovenska – šli za lepšími pracovními podmínkami, kvůli pronásledování ze strany režimu doma na Slovensku a také kvůli lákavé nabídce státu k osídlení pohraničí po vysídlení německého obyvatelstva. Například do obce Roztoky za Ústím se nastěhovala jedna celá vesnice východoslovenských řeckokatolíků. Podrobně tato situace je popsána v knize mého otce Michala Fitze „Trpké roky”, kterou vydalo nakladatelství Byzant v Košicích nebo v mé knize “Naděje a zklamání”.
Po roce 1989 začali přijíždět do Čech také Ukrajinci, aby zde našli práci. Jejich osudy příchodu do České republiky jsou velmi dojemné. Někdy při jejich vyprávění se derou slzy do očí. Ale svou vůlí překonali veškeré překážky a vybudovali si zde své rodiny a našli zaměstnání. Naši farnost tvoří proto většinou Ukrajinci a Slováci.
Seznam kněží působících v naši farnosti:
| 1989 – 1998 | o. Mgr. Kornel Baláž, kněz v diaspoře na severu Čech |
| 1998 – 2013 | o. Mgr. Ludvík Šťastný, administrátor farnosti |
| 2001 – 2002 | o. Mgr. Serhij Ilnytský, výpomocný duchovní |
| 2013 – 31.7.2017 | o. Mgr. Lukáš Bakajsa, administrátor farnosti |
| 1.8.2017 – 31.7.2018 | o. prot.ThLic. Tomáš Mrňávek,ThD., administrátor farnosti |
| 1.6.2018 – 31.7.2018 | o. Mgr. Pawel Szymański, výpomocný duchovní |
| 1.8.2018 – | o. Mgr. Pawel Szymański, administrátor farnosti |